Nejdojemnějším památníkem Pobaltí je Hora křížů

Nejdojemnějším památníkem Pobaltí je Hora křížů

Pokud se chcete cítit tak trochu mysticky, sáhnout si pomyslně na historii Litvy a pocítit litevskou neoblomnost, vydejte se na Horu křížů. Asi padesát kilometrů od litevsko – lotyšských hranic najdete kopec, který se vymyká doslova placaté litevské krajině.

Litevský nejvyšší bod je 294 m. n. m., proto nepřekvapí, že tehdejší pohanské rituály a obřady se konaly právě zde, jelikož šlo o vyvýšené místo (105 m. n. m.).

Roku 1831 a 1863 se v Litvě pokoušeli o povstání proti carskému režimu. Neúspěšně, nutno dodat. Povstání se neobešla bez obětí. A protože nebylo možno těla zabitých povstalců s úctou pohřbít, začali Litevci umisťovat kříže právě na tento kopec.

V padesátých letech dvacátého století šlo již o nejvýznamnější poutní místo v zemi. V komunistické éře si sem Litevci chodili připomínat nejen padlé v proticarské okupaci, ale také ty, které Sověti odvlekli na Sibiř. To se samosebou komunistickému režimu nelíbilo, a tak horu nechali několikrát dokonce zničit buldozery. To ovšem mělo opačný účinek, než doufali. Litevci začali nosit další a další a větší kříže.

V jeden čas byla Hora křížů dokonce sledována tajnými složkami bezpečnosti tehdejšího režimu. A kdokoli přinesl na tento kopec kříž, byl zatčen.

Dominantou hory je socha Ježíše Krista s otevřenou náručí, který tak symbolicky vítá všechny příchozí. Roku 1993 místo navštívil dokonce Papež Jan Pavel II., což Hoře křížů dodalo ještě většího významu. Papež zde dokonce umístil i svůj kříž, který najde návštěvník hned na úpatí kopce.

Odhaduje se, že křížů je na Hoře křížů přes sto tisíc! Na každém větším kříži totiž visí křížky menší, například z vosku, dřeva, umělé hmoty či stříbra.